Historie Lhotky a Chlumu
Marcus Tullius Cicero:
„Historie je učitelkou života“
Vznik obce “Lhota“ se datuje do roku 1350. Nejstarším dokladem o působnosti této obce je písemný záznam o prodeji tečovského panství v roce 1350 panu Čeňkovi z Bechyně, majiteli malenovského panství. K založení osady „Chum“ došlo v letech 1781-1783 z podnětu majitele malenovského panství – osvíceného hraběte Karla Vincence Salma. Přejmenování na Chlum nastalo pravděpodobně v roce 1924, zároveň se změnou názvu Malé Lhoty na Lhotku. Od 1. ledna 1990 městská čtvrť Lhotka nesla nový název Zlín-Lhotka. Osada Chlum se změnila na Zlín-Chlum.
Do roku 1934 se nikdo zápisům místní historie nevěnoval.
Dějiny Lhotky a Chlumu začal od roku 1934 jako první popisovat lhotecký kronikář pan Josef Zbořil.
Jeho poslední zápis končil v roce 1945 konstatováním, že po osvobození byla ihned ve Lhotce organizovaná Komunistická strana a první Místní národní výbor. Složení členů výboru ani zahájení činnosti MNV již zaznamenáno rukou prvního kronikáře, zarputilého odpůrce komunistického režimu, není.
Do téže „Kroniky obce Lhotky“ pokračoval v zapisování pan Eduard Janík. Vynechal mnoho volných listů zřejmě s úmyslem později doplnit chybějící roky 1945-1971.
K doplnění však nedošlo. Rokem 1981 byla tato kronika uzavřena. Je uložena ve Státním okresním archívu Zlín na zámku v Klečůvce.
Pan Eduard Janík se začal věnovat psaní své první soukromé rodinné kroniky kolem roku 1982. Díky laskavosti a pochopení jeho potomků se podařilo tuto kroniku i následující druhý díl naskenovat a vytisknout po zakrytí čistě rodinných záznamů. Oba díly jsou doplněny řadou fotografií, cenných dobových dokumentů a informací o dění v obci i okolí.
Pan Jaroslav Kulenda věnoval celý svůj život zapisování historie Lhotky a Chlumu od počátku osídlení těchto lokalit až do roku 2000 v tištěné knize nazvané „Život občanů Lhotky 1350–2000, 650 let“.
Své zápisky z let 2000-2010 předal František Kulenda panu Heřmanu Jurčíkovi, který je v roce 2013 zkompletoval a vydal společně
s původním svazkem pod názvem „Život občanů Lhotky 1350-2000, 650 let, 2000-2010“.
V roce 2007 pokračoval František Kulenda v psaní zamýšlené knihy „Osídlení a domy Lhotka 2007“. Shromáždil dostupné údaje o každém rodinném domku, o jeho současných i předešlých lhoteckých obyvatelích.
Fotografie Heřmana Jurčíka byly připraveny i pro vydání knihy „Osídlení a domy Chlum 2007“. Ale k dokončení tohoto záměru již nedošlo. Při nynější platnosti Zákona o ochraně osobních údajů by podobné dílo vzniknout nemohlo.
Ke dni 1. 7. 2018, kdy se otvíral nově rekonstruovaný kulturní dům, byla založena „Pamětní kniha Lhotky“. Slouží k dokumentování výstav a některých akcí Klubu seniorů Lhotka-Chlum nebo knihovny.
Historie Lhotky a Chlumu byla písemně zpracována do roku 2010. Od roku 2011 až po současnost ji prozatím v digitální podobě zaznamenala paní Zdeňka Mikešová, současná kroníkářka místní části Lhotka-Chlum.
Památky
- Trojhrannou Boží muku postavili naši předkové na okraji Lhotky kolem roku 1860. Tři keramické náboženské symboly akademické sochařky Otilie Šuterové byly zabudovány ve výklencích Boží muky v roce 2003. Tato historická stavba je chráněná památkovým úřadem. (Život občanů Lhotky 2000-2010, str. 188-189). Je evidována v majetku Statutárního města Zlína.
- Pískovcový kříž vedle kapličky ve Lhotce byl v roce 1863 „Postaven ke cti a chvále Boží“ jako poděkování za ochranu před morovou nákazou. (Život občanů Lhotky 2000-2010, str. 187-188). Je v majetku SMZ.
- Kaple ve Lhotce je zasvěcená svátku Navštívení Panny Marie, vysvěcená byla roku 1844. V roce 1995 v ní instalovala firma Elektrozvon z Olomouce automatické zvonění. Od roku 2006 kryje vstup ochranný nástřešek a bezpečnostní mříž do dveří. Památka je evidována v majetku SMZ.
- Kašna Radost (v majetku Odboru městské zeleně) s plastikou Mateřství (v majetku Odboru kultury a památkové péče SMZ) z roku 1980 se nachází na návsi ve Lhotce. Autorkou sochy je akademická sochařka Otilie Šuterová, studii provedli manželé architekti Jungwirthovi. (Život občanů Lhotky 2000-2010, str. 123-125).
- Cyklus keramických plastik Pocta vínu v počtu 7 ks autora akademického sochaře Aloise Šutery, který po jeho smrti realizovala v rámci autorských práv díky zachovalým formám a znalosti technologie sochařova vdova Otilie Šuterová, jsou zavěšeny v nyní již soukromém objektu sálu víceúčelové budovy č. p. 81. Nejsou evidovány na seznamu majetku SMZ. Autorka je věnovala občanům Lhotky, aby zde bylo zastoupeno dílo jejího manžela. (Viz ručně psaný dopis z prosince 2017 „Historie cyklu Pocta vínu“, který je uložen v archívu Lhotky
- Keramická plastika Příroda a práce, autorky akademické sochařky Otílie Šuterové se tyčí na betonovém podstavci poblíž křižovatkyna Chlum. Nachází se na soupisu majetku SMZ.
- Socha sv. Floriána - patrona hasičů, umístěná na fasádě hasičské zbrojnice, je evidovaná v majetku SDH Lhotka. Dílo vytvořila akademická sochařka Otílie Šuterová.
- Svůj obraz Generace darovala akademická sochařka Otílie Šuterová Lhotce při otevření rekonstruovaného kulturního domu v roce 2018.Je umístěn v kanceláři, je v evidenci majetku SMZ.
- Kříž na Chlumu stojí u zatáčky hlavní cesty na pozemku p. č. 541/2, který vlastní CTP Forest, spol. s r. o. z Humpolce. Byl postaven Olomouckou konzistoří v roce 1900. Více z historie není známo. Kříž je v havarijním stavu, opravován místními občany jen nouzově. Současný majitel pozemku zvažuje rekonstrukci kříže na vlastní náklady, neboť kříž nemá dohledatelného majitele.
- Kaplička na Chlumu u točny autobusu byla vysvěcená v roce 1925, je majetkem církve. Váže se k ní smutný příběh hajného Aschermana, který nešťastnou náhodou usmrtil místního občana Antonína Pavlíčka. („Život občanů Lhotky“ 2000-2010, str.250).
- Druhý kříž na Chlumu – „Mikoškův“ byl vysvěcen v roce 1911. („Život občanů Lhotky 2000-2010“, str.252). Bližší informace se nedochovaly. O kříž pečuje MMZ. Památka je zrekonstruovaná, je ve vzorném stavu.
Na 1. rozsvěcení vánoční stromu 19. 12. 2009 byl ve Lhotce vystaven první venkovní betlém. Dřevěnou konstrukci zhotovil z materiálu, který byl „doma po ruce“, pan František Talaša. Vyřezal ve své garáži podle návrhu akademické sochařky Otilie Šuterové z překližky postavičky Marie, Josefa, Ježíška a zvířátek. Paní Šuterová figury následně malířsky pojednala.
Na 2. rozsvěcení vánočního stromu 18. 12. 2010 zhotovila paní Šuterová ještě postavičky Tří králů a betlém rozšířila. Pro názorné a skromné provedení je betlém každoročně občany o Vánocích obdivován. Nelze ho evidovat jako památku, protože materiál časem podlehne zkáze. Ale je potřebné se o něm zmínit.
Betlém je v evidenci KMČ Lhotka-Chlum a je uložen v přístřešku kulturního domu.
Zvyky a tradice
Začátkem ledna pravidelně navštěvují domy ve Lhotce malí a milí Tři králové s dospělým doprovodem a pro Charitu Zlín vybírají dobrovolné příspěvky pro potřebné. Na Chlumu se sbírka nekoná.
Každoroční masopustní vodění medvěda organizují hasiči. Účast na této tradici se stále zvyšuje. V kostýmech maškar chodí celé rodiny i s dětmi. Průvod doprovází reprodukovaná hudba ze speciálně upraveného vozíku, který ještě stále odolává sněhu, větru i dešti. Průvod chodí od roku 2012 pouze po Lhotce.
Následuje pravidelný hasičský a myslivecký ples vždy s bohatou tombolou.
Chlapci dodržují tradici klapotání o velikonočním týdnu, následně chodí po „mrskačce“. Je pravdou, že jejich počet se znatelně snížil. Některé rodiny odjíždí na Velikonoční pondělí mimo Lhotku či Chlum na rodinný výlet a užívají si první jarní sluníčko
Slet čarodějnic se konal několikrát na Chlumu u hospůdky dokonce za doprovodu hudební skupiny. Nyní tuto tradici zachovávají pouze na jižním Chlumu jako soukromou.
Stavění máje je akcí nejen hasičů. Kronikář František Kulenda tuto tradici popsal v roce 2011 následovně:
„V předvečer svátku práce byl jako každoročně dovezen smrk z „lúckého“ boří, kde stromy dosahují patřičné výšky. Již předem okleštěný a zbavený kůry přivezený smrk byl zasazen do připravené jámy. Tuto odbornou práci „stavění máje“ řídil sám starosta sboru, který zároveň zodpovídá za bezpečnost prováděné akce. Práci přihlížely děti a těšily se jak opentlený „máj“ se pomalu zvedá do výšky. Koncem měsíce byla májka odborně sejmuta. Prováděno bylo bez okázalostí za přítomnosti členů sboru, přihlížejících dětí i občanů.“
Začátkem června si děti užívají svůj dětský den. Dříve s pomocí seniorů a komise při organizaci, nyní jsou výhradními organizátory členové SDH Zlín-Lhotka. Dětské dny probíhají ve Lhotce na návsi.
První neděli v červenci se koná pouť ve Lhotce. Vyhrává dechová kapela, v kapličce se slouží mše svatá. Ve zbrojnici (nebo před ní) se návštěvníci mohou posadit, dát si něco k pití či drobného k jídlu. Jak již zmiňoval kronikář František Kulenda, mládež tato tradice neláká. Není zde ani pouťový stánek, ani tradiční kolotoč. Starší občané vyhledávají známé, se kterými by se mohli chvilku posadit a popovídat.
Kolem 8. srpna, na svátek Panny Marie Sněžné, bývá pouť na Chlumu. Mši svatou slouží malenovský farář. Dříve zde vyhrávala i živá dechová hudba. Lidé se shromažďují na venkovním posezení u chlumské hospůdky a ochutnávají skvělé bramboráky či langoše. Nechybí ani dobře vychlazené pivo. Děti se mohou zabavit na skluzavce, v pískovišti, na houpačkách.
V dušičkovém období se vydává setmělou Lhotkou na pochod lampionový průvod. Na své cestě pozorují účastníci jednotlivé domy, kterésoutěžíve strašidelné a dýňové výzdobě. Soutěž bývá v závěru v hasičské zbrojnici vyhodnocena a děti se na ni skutečně těší. Některé bývají oblečené v kostýmech. I tuto akci doprovází reprodukovaná dětská hudba ze speciálně upraveného vozíku. Už nejde o původní myšlenku oslavy vzniku Československé republiky, ale o dušičkovou oslavu Halloweenu- anglosaského svátku, který předchází křesťanskému svátku dušiček.
V adventním čase se konají v zasedací místnosti kulturního domu výstavy na různá adventní témata.
V kulturním domě, v kapli ve Lhotce i v kapli na Chlumu bývají vystaveny velké betlémy paní Zdeňky Mikešové. Pokud se má tato tradice zachovat, je zapotřebí, aby její realizaci převzala mladá generace. O vystavení venkovního betléma akademické sochařky Otilie Šuterové na návsi se vždy spolehlivě postarají občané Lhotky.
Zpravidla 5. prosince navštěvuje ve Lhotce mikulášská družina „nahlášené domy“. Z velkého ale hodného Mikuláše mají děti respekt. Něžný andílek jim předá mikulášský balíček. No a dva černí rohatí čerti se zimomřivě krčí v zádveří s pytlem v ruce a čekají, zda budou povoláni k výkonu své profese. Pověst Mikuláše částečně utrpěla, když si děti mezi sebou šeptaly, že si Mikuláš u zbrojnice opravdu „sundal hlavu“. Vlastního Mikuláše mají také obyvatelé jižního Chlumu.
Každý rok se občané ve Lhotce schází při rozsvěcení vánočního stromu na návsi. Bývá zajištěno drobné občerstvení, zpěv koled za hudebního doprovodu místních muzikantů Okolí romanticky osvětluje a trochu tepla poskytuje ohniště uprostřed návsi. Souběžně bývá otevřena adventní výstava v kulturním domě a vystavený betlém v kapli.
V roce 1996 vznikla z popudu sázky mezi Jaroslavem Kulendou (nyní bydlištěm na Lukově) a místním občanem Zdeňkem Řihákem tradice vánočních výjezdů traktůrků na skalku v chlumském lese. Jarek skalku vyjel, Zdeněk zapadl v potoce.
Majitelům malotraktorků se tato myšlenka zalíbila a své „krasavce“ na soutěž koncem prosince pečlivě připravují. Organizačně ji zajišťuje místní občan Jan Halašta. Soutěžící vynechali pouze rok 2020 z důvodu covidové pandemie. Takže v roce 2023 se jel již 26. ročník. Mezi zúčastněnými bývají závodníci z Martinic, Bohuslavic, Lukova, a samozřejmě místní.
Zapsala v prosinci 2024 Zdeňka Mikešová, kronikářka
Historie Lhotky a Chlumu
Marcus Tullius Cicero:
„Historie je učitelkou života“
Vznik obce “Lhota“ se datuje do roku 1350. Nejstarším dokladem o působnosti této obce je písemný záznam o prodeji tečovského panství v roce 1350 panu Čeňkovi z Bechyně, majiteli malenovského panství. K založení osady „Chum“ došlo v letech 1781-1783 z podnětu majitele malenovského panství – osvíceného hraběte Karla Vincence Salma. Přejmenování na Chlum nastalo pravděpodobně v roce 1924, zároveň se změnou názvu Malé Lhoty na Lhotku.
Do roku 1934 se nikdo zápisům místní historie nevěnoval.
Dějiny Lhotky a Chlumu začal od roku 1934 jako první popisovat lhotecký kronikář pan Josef Zbořil.
Do téže „Kroniky obce Lhotky“ pokračoval v zapisování pan Eduard Janík. Vynechal mnoho volných listů zřejmě s úmyslem později doplnit chybějící roky 1945-1971.
K doplnění však nedošlo. Rokem 1981 byla tato kronika uzavřena. Je uložena ve Státním okresním archívu Zlín na zámku v Klečůvce.
Pan Eduard Janík se začal věnovat psaní své první soukromé rodinné kroniky kolem roku 1982. Díky laskavosti a pochopení jeho potomků se podařilo tuto kroniku i následující druhý díl naskenovat a vytisknout po zakrytí čistě rodinných záznamů. Oba díly jsou doplněny řadou fotografií, cenných dobových dokumentů a informací o dění v obci i okolí.
Pan Jaroslav Kulenda věnoval celý svůj život zapisování historie Lhotky a Chlumu od počátku osídlení těchto lokalit až do roku 2000 v tištěné knize nazvané „Život občanů Lhotky 1350–2000, 650 let“.
Své zápisky z let 2000-2010 předal František Kulenda panu Heřmanu Jurčíkovi, který je v roce 2013 zkompletoval a vydal společně
s původním svazkem pod názvem „Život občanů Lhotky 1350-2000, 650 let, 2000-2010“.
V roce 2007 pokračoval František Kulenda v psaní zamýšlené knihy „Osídlení a domy Lhotka 2007“. Shromáždil dostupné údaje o každém rodinném domku, o jeho současných i předešlých lhoteckých obyvatelích.
Fotografie Heřmana Jurčíka byly připraveny i pro vydání knihy „Osídlení a domy Chlum 2007“. Ale k dokončení tohoto záměru již nedošlo. Při nynější platnosti Zákona o ochraně osobních údajů by podobné dílo vzniknout nemohlo.
Historie Lhotky a Chlumu byla písemně zpracována do roku 2010.
Památky
Na 1. rozsvěcení vánoční stromu 19. 12. 2009 byl ve Lhotce vystaven první venkovní betlém. Dřevěnou konstrukci zhotovil z materiálu, který byl „doma po ruce“, pan František Talaša. Vyřezal ve své garáži podle návrhu akademické sochařky Otilie Šuterové z překližky postavičky Marie, Josefa, Ježíška a zvířátek. Paní Šuterová figury následně malířsky pojednala.
Na 2. rozsvěcení vánočního stromu 18. 12. 2010 zhotovila paní Šuterová ještě postavičky Tří králů a betlém rozšířila. Pro názorné a skromné provedení je betlém každoročně občany o Vánocích obdivován. Nelze ho evidovat jako památku, protože materiál časem podlehne zkáze. Ale je potřebné se o něm zmínit.
Betlém je v evidenci KMČ Lhotka-Chlum a je uložen v přístřešku kulturního domu.
Zvyky a tradice
Začátkem ledna pravidelně navštěvují domy ve Lhotce malí a milí Tři králové s dospělým doprovodem a pro Charitu Zlín vybírají dobrovolné příspěvky pro potřebné. Na Chlumu se sbírka nekoná.
Každoroční masopustní vodění medvěda organizují hasiči. Účast na této tradici se stále zvyšuje. V kostýmech maškar chodí celé rodiny i s dětmi. Průvod doprovází reprodukovaná hudba ze speciálně upraveného vozíku, který ještě stále odolává sněhu, větru i dešti. Průvod chodí od roku 2012 pouze po Lhotce.
Následuje pravidelný hasičský a myslivecký ples vždy s bohatou tombolou.
Slet čarodějnic se konal několikrát na Chlumu u hospůdky dokonce za doprovodu hudební skupiny. Nyní tuto tradici zachovávají pouze na jižním Chlumu jako soukromou.
Stavění máje je akcí nejen hasičů. Kronikář František Kulenda tuto tradici popsal v roce 2011 následovně:
„V předvečer svátku práce byl jako každoročně dovezen smrk z „lúckého“ boří, kde stromy dosahují patřičné výšky. Již předem okleštěný a zbavený kůry přivezený smrk byl zasazen do připravené jámy. Tuto odbornou práci „stavění máje“ řídil sám starosta sboru, který zároveň zodpovídá za bezpečnost prováděné akce. Práci přihlížely děti a těšily se jak opentlený „máj“ se pomalu zvedá do výšky. Koncem měsíce byla májka odborně sejmuta. Prováděno bylo bez okázalostí za přítomnosti členů sboru, přihlížejících dětí i občanů.“
Začátkem června si děti užívají svůj dětský den. Dříve s pomocí seniorů a komise při organizaci, nyní jsou výhradními organizátory členové SDH Zlín-Lhotka. Dětské dny probíhají ve Lhotce na návsi.
Kolem 8. srpna, na svátek Panny Marie Sněžné, bývá pouť na Chlumu. Mši svatou slouží malenovský farář. Dříve zde vyhrávala i živá dechová hudba. Lidé se shromažďují na venkovním posezení u chlumské hospůdky a ochutnávají skvělé bramboráky či langoše. Nechybí ani dobře vychlazené pivo. Děti se mohou zabavit na skluzavce, v pískovišti, na houpačkách.
V dušičkovém období se vydává setmělou Lhotkou na pochod lampionový průvod. Na své cestě pozorují účastníci jednotlivé domy, kterésoutěžíve strašidelné a dýňové výzdobě. Soutěž bývá v závěru v hasičské zbrojnici vyhodnocena a děti se na ni skutečně těší. Některé bývají oblečené v kostýmech. I tuto akci doprovází reprodukovaná dětská hudba ze speciálně upraveného vozíku. Už nejde o původní myšlenku oslavy vzniku Československé republiky, ale o dušičkovou oslavu Halloweenu- anglosaského svátku, který předchází křesťanskému svátku dušiček.
V adventním čase se konají v zasedací místnosti kulturního domu výstavy na různá adventní témata.
V kulturním domě, v kapli ve Lhotce i v kapli na Chlumu bývají vystaveny velké betlémy paní Zdeňky Mikešové. Pokud se má tato tradice zachovat, je zapotřebí, aby její realizaci převzala mladá generace. O vystavení venkovního betléma akademické sochařky Otilie Šuterové na návsi se vždy spolehlivě postarají občané Lhotky.
Zpravidla 5. prosince navštěvuje ve Lhotce mikulášská družina „nahlášené domy“. Z velkého ale hodného Mikuláše mají děti respekt. Něžný andílek jim předá mikulášský balíček. No a dva černí rohatí čerti se zimomřivě krčí v zádveří s pytlem v ruce a čekají, zda budou povoláni k výkonu své profese. Pověst Mikuláše částečně utrpěla, když si děti mezi sebou šeptaly, že si Mikuláš u zbrojnice opravdu „sundal hlavu“. Vlastního Mikuláše mají také obyvatelé jižního Chlumu.
Každý rok se občané ve Lhotce schází při rozsvěcení vánočního stromu na návsi. Bývá zajištěno drobné občerstvení, zpěv koled za hudebního doprovodu místních muzikantů Okolí romanticky osvětluje a trochu tepla poskytuje ohniště uprostřed návsi. Souběžně bývá otevřena adventní výstava v kulturním domě a vystavený betlém v kapli.
V roce 1996 vznikla z popudu sázky mezi Jaroslavem Kulendou (nyní bydlištěm na Lukově) a místním občanem Zdeňkem Řihákem tradice vánočních výjezdů traktůrků na skalku v chlumském lese. Jarek skalku vyjel, Zdeněk zapadl v potoce.
Majitelům malotraktorků se tato myšlenka zalíbila a své „krasavce“ na soutěž koncem prosince pečlivě připravují. Organizačně ji zajišťuje místní občan Jan Halašta. Soutěžící vynechali pouze rok 2020 z důvodu covidové pandemie. Takže v roce 2023 se jel již 26. ročník. Mezi zúčastněnými bývají závodníci z Martinic, Bohuslavic, Lukova, a samozřejmě místní.